NE(-)LIDSKÉ MĚSTO

Moc děkujeme účastníkům, účastnicím a všem dalším, kteří mají zásluhu na tom, že i letošní ročník proběhl hladce!!

Program konference Fotogalerie

Budova Fakulty sociálních studií MU stojí na křížení ulic Joštovy, Marešovy a Údolní. Někteří lidé v Brně přezdívají posledně jmenované „Údolní smrti“. Jakkoli jde o cynickou poznámku místní cykloscény, tato jazyková hříčka odkazuje k mnoha aspektům současného města: V horkých létech je Údolní nepříjemně rozpálená a prašná, je rozhodně výzvou bezpečnosti provozu, urbanisticky a architektonicky eklektická a ne zcela přehledná. V některých částech je těžká k žití, je svým způsobem nelidská – snad proto, že je také ne-lidská. (Ne-lidské a mimo-lidské chápeme v kontextech konceptů „non-human“ popřípadě „more-than-human“.)

Název tohoto ročníku konference odkazuje ke dvojí konceptuální inspiraci. Za prvé je zde ona „nelidskost“ bez pomlčky: Každodenní zkušenost městského prostoru jako stresujícího, nepřístupného nebo nebezpečného. Jak se s ní vyrovnávat a jak se jí vyhýbat? V duchu „nelidskosti“ města se například nese dlouhá historie a kritika urbanismu a architektury: na jedné straně vidíme ztrátu lidského měřítka, na druhé snahu o „lidskost“, která často nepřihlíží k pestrosti forem lidských možností a zkušenosti, o té mimo-lidské ani nemluvě.

Snaha o akademické, intelektuální a výzkumné zohlednění mimo-lidských aktérů v městském prostoru, je druhým motivem konference. Myslíme na materializace lidské činnosti, jako jsou stavby, veřejná prostranství či artefakty, ale také na městskou přírodu a krajinu, zvířata a rostliny, městskou atmosféru a klima.

Přírodu můžeme historicky nahlížet jako kontradikci městského prostoru, který na jednu stranu představoval (a představuje), zvláště v časech rozvíjejícího se průmyslu, znečištěné místo, z něhož bylo možné „do přírody“ uniknout, či naopak vytvořit uvnitř „oázy“ v podobě parků a zahrad. Zároveň byla (a je) pro město zdrojem – potravin, materiálů, surovin, pracovní síly. Stejně, jako je definována jako čistá, byla a je také nahlížena jako specificky kontaminující. Pokud se její konstrukce soustředí na residua přírodních procesů těl, zvířata, rostliny, houby a plísně označené za škůdce a přenašeče. Konečně příroda, jako prostor mimo město, je také místo, kam bylo a je odkládáno vše nečisté, byla a je prostorem pro odpad. Město a příroda tak mohou být vzájemně kontaminující. Nebo také ne…

Na konferenci chceme prozkoumávat, jak se historicky a mezikulturně proměňuje vztah „města“ a „přírody“ i vztah „lidského“ a „mimo-lidského“ v rámci městských prostorů? Jak jsou tyto proměny reflektovány v různých vědních oborech? Jakými praktikami a kým jsou na úrovni plánování, správy i každodennosti tyto hranice mezi městským a přírodním, lidským a mimo-lidským ustavovány a rozrušovány?

Opět uvítáme příspěvky empirické i teoretické z různých oborů jako je sociologie, geografie, antropologie, environmentální studia, urbanismus a architektura, etnologie, biologie a další na následující témata:

• Mimo-lidské entity v prostoru města
• Klimatická změna a environmentální krize ve městě
• Nerovnost a přístupnost v městském prostoru
• Městská příroda a krajina měst v historické perspektivě
• Městské plánování
• Městské ekosystémy
• Kulturní reprezentace městské přírody a mimo-lidských aktérů
• Pedagogické přístupy a vzdělávání ve vztahu k městu, přírodě a jejich propojení, aj.

Pozvánka ke stažení

Na setkání se opět těší Lucie Galčanová Batista (Katedra environmentálních studií, FSS MU), Bára Vacková (Katedra občanské výchovy, PdF MU a Katedra mediálních studií a žurnalistiky FSS MU), Slávka Ferenčuhová (Oddělení lokálních a regionálních studií, Sociologický ústav AV ČR), Terezie Lokšová (Katedra environmentálních studií, FSS MU a Oddělení lokálních a regionálních studií, Sociologický ústav AV ČR) a také Veronika Kotýnková Krotká (Geografický ústav, PřF MU)